MS Národů Ostellato 2011

MS Národů Ostellato 2011

5. 9. 2011 napsal: Ricci

Mám ještě hlavu plnou dojmů z uplynulého MS a za sebou přes 800 km, během kterých jsem měl spoustu času přemýšlet o dění předchozích dnů. Z toho důvodu chci sepsat své postřehy takzvaně "začerstva", než začne tradičně přibývat kvalifikovaných názorů a domněnek anonymních pisálků, kterých se každý rok, urodí jako otravného hmyzu.

Ostellato pro náš tým není neznámou tratí. Nutno vyzdvihnout, že se jedná o trať velmi regulérní a podmínky pro všechny závodníky jsou stejné. Jak se s ní vypořádat? Nejčastěji lovenou rybou je cejnek a cejn od velikosti 100 g do 1,5 kg. Vzácným úlovkem není ani kapr všech velikostí a sumec. Sumec nebyl pro toto mistrovství bodovanou rybou. Kapr naopak ano, ale doba zdolávání místních bojovných kaprů se neúměrně prodlužovala s velikostí ryby. Postavit taktiku na kaprech bylo proto velké riziko, které mohlo, ale také nemuselo vyjít. Naším cílem bylo zaměřit se spíše na větší cejnky od 0,5 kg.

Z předchozích zkušeností jsme měli jasno minimálně o složení krmiva a zvolili mnoha závody prověřený Wonderblack od Championfeed a doplnili jej pouze o hlínu. Během tréninkového týdne jsme potom zkoušeli různé taktiky lovu. Splávky od 0,3 do 1,5 g - model Colmic Menta. Možná to bylo zdání, ale během tréninku lépe fungovaly těžší splávky, což se potvrdilo i u jiných týmů. Během zkoušení sestavy udice jsme nepozorovali vliv na selekci cílové ryby. Na záběrech se neprojevila ani změna záběrových broků na větší, což jsme vypozorovali na některých udicích u domácích závodníků.

Z nástrah se nejvíce osvědčili červi, které zkoušel Láďa Konopásek celý týden. Díky této nástraze se mu dařilo odlovovat větší ryby a dosahovat tak jedné z největších vah celého týmu. Vyzkoušeli jsme mnoho variant sestavení živých nástrah. V pátečním tréninku Mirek s Pepou testovali větší množství velké patentky v krmení, ale ani tato cesta nebyla tou úspěšnou pro selekci větších cejnů. V porovnání s výsledky tréninků jiných týmů jsme nijak nezaostávali za ostatní konkurencí. Za tyto informace je potřeba poděkovat především Petrovi Kláskovi, díky kterému jsme měli výborné srovnání s ostatními týmy.

Během mého pozorování se mi zdálo, že ani anglické "stár" tentokráte neměly patent na rozum, což se mi koneckonců potvrdilo při nedělním rozhovoru s některými členy jejich týmu. Ani u domácího týmu se nám nepodařilo vypozorovat nic zázračně fungujícího. Jejich taktika byla prostá, a to odlovovat každou rybu, která připlave. Nicméně si myslím, že tuto taktiku zvolila většina týmů, kromě Jižní Afriky, která se zaměřila na lov kaprů. Za své favority jsem si stanovil tým Itálie a Holandska. V této chvíli si dovolím malou vsuvku, kde bych chtěl zdůraznit, že se jedná čistě o můj osobní názor.

Do závodu jsme po dlouhých debatách zvolili strategii, která přinášela Láďovi největší úspěchy. Jako záložní varianta pro získání bonusových ryb potom bylo sestavení a krmení krátké 6 dílné děličky. Během závodu se bude na tuto krátkou děličku, mé oblíbené slovo, "přicvrnkávat" špetka červů. Živé nástrahy jsme poskládali následovně: patentka velká/malá 1 litr, červi (mrtvý/živý 1 litr, a po 0,25 litru kukly a žížaly + velká patentka na háček. Udice beze změny, tak jak bylo výše popsáno, pouze nastavené na různé přehloubení.

Oba závody jsem byl s Pepou, proto nemůžu objektivně posoudit výkon ostatních členů našeho týmu. Nic to nemění na mém přesvědčení, že všichni odevzdali maximum pro nejlepší možný výsledek.

Začátek závodu byl poněkud vlažný. Ryba začínala reagovat cca 15 minut po hlavním krmení v podobě menších rybek, na které lépe fungovala patentka. Záběr na červa byl většinou špatně čitelný. Po hodině chytání nám začínala úspěšně fungovat zvolená taktika lovu na červy. Tuto strategii podpořilo i bohaté kalíškování krmení, hlíny obsahujíc všemožnou kombinaci živých nástrah, s občasným "přicvrknutím" červů na krátkou děličku. Pokud delší dobu nepřicházel sekatelný záběr, fungovalo dobře odlovení menších rybek na patentky, případně sáhnutí na krátkou děličku. Po odlovení menších ryb přicházel záběr větší ryby na červy. Od první hodiny kraloval sektoru Pepa a jeho soused - holandský závodník Bert Aufderhaar.

V poslední hodině se boj poněkud zdramatizoval, protože se začínalo dařit i závodníkům blíže forhontu. Po maximálním nasazení z toho byla trochu smolná dvojka. Holanďan chytal celý závod na patentky, stejně tak většina sektoru. Tato taktika přinášel více ryb, ale v menších velikostech.

I začátek druhého závodu se nesl v poněkud vlažnějším tempu. Pepovi se ale od začátku dařilo odchytávat větší ryby. Jeho konkurentem byl pouze opět holandský závodník sedící na forhontu Dieter Friederichs. Díky anglickému a holandskému břehaři jsem měl poměrně přesné informace o dění v zadní části sektoru. Koncem třetí hodiny se navíc pěkně rozchytal i ukrajinský závodník Sergeyi Veremeychuk, který mohl nasazeným tempem ohrozit náš, podle Seana Ashbyho suverénní výkon. Nezklamala ani známá postavička Goran Rodovic ze Srbska, který v poslední půlhodině zdolal 7 kg těžkého kapra, což značně zamíchalo celkovým pořadím. Mark Downes stál hodnou chvíli za Pepou, aby zjistil, v čem spočívá jeho úspěch v odlovování větších ryb, které se vedle edícímu angličanovi úspěšně vyhýbaly. I přes veškerou snahu a nasazení to byla opět tolik proklínaná dvojka v sektoru.

V čem byl tedy úspěch?

Já osobně vidím Pepův úspěch především ve schopnosti přizpůsobit se aktuálnímu dění ve vodě. Nepřicházel záběr, bylo potřeba něco změnit. Jednou to byla hloubka, jednou zase nástraha. Chvíli fungovalo jedno hrubší sestavení udice, chvíli zase jemné. Velmi důležitý faktor byla také psychika. Během závodu nejednou nastalo hluché období bez záběru. Známe to asi všichni, že takové situace sebevědomí a důvěře ve zvolenou taktiku nikdy nepomohou a nastávají zmatky. A právě v tuto chvíli, dle mého, přichází na řadu psychická odolnost závodníka a důvěra v sebe sama.

Od anglického závodníka Shippa Desmonda jsme se při rozhovoru po závodě dověděli, že tentokráte nezvolili správnou strategii, proto jako tým zachytali pod jejich běžný průměr. Složení živé také nebylo podle slov Shippa optimální, protože se skládalo pouze z půl litru patentek a 2 litrů velkých červů. Od holandského trenéra jsem se dověděl, že Ukrajinec začal před poslední hodinou taktéž používat hodně žížal a červů v krmení, čímž se mu podařilo přilákat větší cejny a obrátit tak vývoj závodu ve svůj prospěch.

Proč to nevyšlo celému týmu?

Přiznám se. Já nevím, byť jsem byl přímo v centru dění. Reprezentoval nás špičkový silný tým, jsem přesvědčený, že i dobrá taktika, která jak vidno nesla své ovoce v dobrých individuálních výsledcích Mirka a Pepy. Po celou dobu vládla dobrá týmová pohoda. Říkám to nerad, ale už opravdu nevím, co bychom měli dělat jinak a lépe.

Je několik nepopiratelných faktů. Světová špička se pomalu, ale jistě, výkonnostně srovnává. Příkladně angličané už druhý rok nemají patent na úspěch jako v předchozích letech. Merida v loňském roce jim vyšla, protože se nebáli zariskovat ve své taktice. Letos se jim nepodařilo přijít na nic zaručeného, byť taktéž většina jejich závodníků nechytala v Ostelattu poprvé. Zajímavé je sledovat také výkony holandské reprezentace pod vedením J. V. Schendela, která rok od roku stoupá. Kde bylo Rusko před pár lety a kde je dnes? A takto můžeme debatovat hodiny, což není mým cílem.

Nezávidím pozici žádnému trenérovi, který ať chceme, nebo ne, nese kůži na trh. Ať je to minulý, současný i nějaký budoucí. Ať je to trenér mládeže nebo žen. Vždy po nezdařeném šampionátu se najde několik chytrých hlav, většinou anonymních, které budou vědět, co a jak bylo špatně. Škoda přeškoda, že se žádná z těchto kapacit nezvedne od monitoru a nejede se na celý šampionát, vč. tréninku podívat. Proč žádná z těchto chytrých hlav nedá návrh na nominaci závodníka, jehož výkony stabilně převyšují ostatní reprezentanty? Odpovědi se nejspíš nedočkám, ale proč se nezepat...

Přečteno: 1086 x

Komentáře k článku (15)

Offline verze článku ve formátu PDF

Zpět na články

© 2010 CFF - česká plavaná